Na počátku se sešli tři skautští matadoři a staří kamarádi: Děda, Dick a Pafka. Stanovili si poměrně odvážný cíl: založit v Bílovicích skautský oddíl. Po 12 letech jsou tu v naší kotlině rovnou dva: dívčí a chlapecký do nichž se každý týden hlásí přes 90 dětí nejen z Bílovic.
První krůčky jsme ušli již v roce 2010. Pro dnes již dospělé vedoucí to začalo jednoho květního odpoledne na farní zahradě. Indiánské kostýmy, lovení mamuta, házení lasem… Pár odvážných dětí (i rodičů) to zřejmě dokázalo nalákat, a tak se v létě uskutečnila i první pořádná výprava. Na dnešní poměry to samozřejmě nebyla žádná štreka a většina dětí získala motivaci začít chodit i přes rok.
2010/2011
Oddíl tvořila jedna družina děvčat a chlapců z Bílovic nad Svitavou, Babic nad Svitavou, Kanic a Řícmanic. Nesla jméno Tuňáci. Scházeli jsme se vždy v úterý ve farním sále, ve kterém nám umožnil činnost P. Jaroslav Filka. Díky jeho velké ochotě a přispění se začala stavět skautská klubovna, na jejíž stavbě se podíleli především farníci. Velice děkujeme za veškerou podporu a pomoc celé farnosti!
Na začátku léta jsme spáchali společně s 1. dívčím oddílem Aves první letní tábor, který se konal na louce u Brzkova. Téma bylo adekvátní věku: Hledá se Nemo. Nejlépe ho během pouhých sedmi dní našla skupinka Karotky pod vedením sestry Moniky.
2011/2012
Po zdařilém prvním táboře se náš oddíl rozrostl téměř dvojnásobně a již se dvěma družinami (Tuňáci a Sardinky) jsme se zúčastnili závodu Brněnské kolo (Brkolo), který každoročně organizují naši střediskoví bratři z Brna. Čekalo nás také zařizování a stěhování do nově vzniklé klubovny.
Druhý tábor měl již více skautské téma. Bylo inspirováno Foglarovou knihou Záhada Hlavolamu. Stínadelské uličky v desetidenním klání nejlépe prošmejdila a celotáborovou hru vyhrála skupinka „Ohniví Ježci v Base“ pod vedením bratra Bubua (o něm ještě později).
2012/2013
Třetí rok byl odstartován opět sblížením s Brňáky, a to střediskovou Drakiádou. V létě pak náš tým vedoucích a ochotných rodičů vypomohl se stavbou kuchyně na tábořišti u Žižkova pole.
Třetí, tentokrát již standardní čtrnáctidenní tábor plný změn nás, poprvé bez našich sester, přesunul do doby středověku, konkrétně k husitské družině Jana Žižky. Tento tábor se uskutečnil na zbrusu novém tábořišti, které jak možná tušíte neleží nikde jinde, než u Žižkova pole. Změna ale proběhla i v jiné než jen časové a prostorové sféře. Byl změněn také systém celotáborové hry a chlapci soutěžili sami za sebe. Jejich (naším:-)) úkolem bylo vystavět co nejlepší husitské město. Bohužel si již nepamatuji, kdo tuto celotáborovku vyhrál, ale byl to tajemný a inteligentní bratr XY, který si chytře spočítal, že výhodnější je koupit si pět kováren než jednu předraženou katedrálu. Na tomto táboře byl také založen Klub Tvrdých Mužů, který dodnes motivuje kluky držet v přírodě tvrdou morálku a nepoddávat se zvířecím pudům.
2013/2014
Čtvrtý rok se nesl ve znamení úspěchu na Závodě Vlčat a Světlušek, kdy naše chlapecká i dívčí družina s přehledem postoupila do krajského kola (což se později stalo standardem), ve kterém holky narozdíl od kluků (dobře si pamatuji že jsme ten závod totálně vypustili, protože jsme si mysleli že nemáme šanci, no a nedokážete si představit naše zklamání, když nás vyhlásily jako čtvrté tzn. nejlepší nepostupové umístění:-()) opět zabodovaly a postoupily do celostátního kola (přičemž vyhrály hodiny známé z filmu „Skautská Hlídka“). Přibyla také skupinka pro mladší vlčata – Sledi.
Na táboře u Brzkova jsme procházeli zmrzlá bitevní pole Napoleonských válek. Přestože nás v závěrečné bitvě u Slavkova rozdrtily oddíly vojenského génia Napoleona Bonaparta, dostalo se alespoň batalionu vedenému generálem Školkáčkem určitých poct za projevené hrdinství. Ostatní jsme si odnesli alespoň cenné poučení o krutosti války a neměnnosti dějin.
2014/2015
Pátý rok přibyla skupinka pro ty nejmenší – Lososi. Poprvé jsme hostili střediskovou Kuličkiádu a na našem hřišti končil legendární cyklistický závod Zlaté šlapátko.
Na táboře u Žižkova pole jsme narukovali do spojeneckých vojsk a táhli proti nacistickému Německu. Nejlepším pěchotním družstvem se mělo stát elitní super-komando „Lepších lidí“ vedené mnou;-), ale nakonec kvůli diverzním akcím a změně počasí zvítězila rota pod vedením desátníka Moma.
2015/2016
V roce 2016 kluci opět uspěli na Závodu Vlčat a Světlušek, tentokrát ovšem družinka Tuňáků nenechala nic náhodě a probojovala se nejen do krajského, ale i do celostátního kola. Závěrečné kolo v Novém Městě nad Metují tým složený z bratrů Einsteina, Adry, Edy a jejich kapitána Cháčka vyhrál, a stali se tak nejlepšími vlčaty v republice. Důkaz jejich úspěchu dodnes visí na nástěnce v podobě šerpy pro vítěze.
Tábor se tentokrát přesunul na rozbouřené Vampolákové moře. Při honbě za slávou a bohatstvím pod velením kapitána Jamese Cooka se nejlépe osvědčila posádka pod vedením boatswaina Googla. Ještě téhož léta započala stavba srubu na našem tábořišti vedle vesnice Rybníku, kteréžto v předchozích letech procházelo neuvěřitelnou rekultivací z rukou našich rodičů (kterým opět velice děkujeme). Krev, pot, a slzy které jsme na staveništi zanechali jsou na novém srubu dodnes patrné. Neskutečnou námahu a otrocké práce prováděné za denního světla nám však vykompenzoval u „veselých“ večerních táboráků pan Andrej. Jeden ze tří heroických Ukrajinců, kteří neznaje bolest, únavu ani nedopitou flašku nám pomáhali srub stavět. Nejvýznamnější událostí tohoto roku bylo tedy vybudování srubu na našem novém tábořišti Rybník.
2016/2017
Další klíčovou změnou v novém školním roce, bylo zařazení nejstarší a nejschopnější části původních odchovanců oddílu, takzvané B4, do podrádcovských funkcí a jejich částečné podílení se na vedení. Poslední, ale neméně důležitou událostí tohoto kalendářního roku, bylo oficiální rozdělení našeho koedukovaného oddílu na chlapecký a dívčí oddíl.
Prázdninový tábor byl plný experimentů a novot. Především se nekonal jeden, ale hned dva tábory. Jeden pro starší u Žižkova pole a jeden pro mladší na Rybníku. Vedení tábora starších se odvážně chopil bratr Píša, kterému tímto velice děkujeme. Tématem tábora starších byl Sherlock Holmes a jako nejlepší pátrač se projevil opět bratr Google, který se svým týmem všechny ostatní převálcoval. Mladší měli jako téma Asterixe a Obelixe a bojovali proti namyšlenému Césarovi. Kdo tento boj zvládnul nejlépe bohužel nevím, protože jsem byl o jeden kanál La Manche a 1900 let jinde.
2017/2018
Po prázdninách bohužel opět následoval stereotyp školního roku. Vytvořila se skupina Okouníků a klasicky jsme zabodovali i v krajském kole na Závodu Vlčat a Světlušek Žádné další významné události se toho roku neudály (ne že by se nic nedělo, například na výlet v kánoích po Pryglu mám „mokré“ vzpomínky dodnes, ale v kontextu historie to byl prostě normální rok).
Nudná část, že? 🙂 To ale netušíte, co se všechno stalo na táboře. Byla to první zatěžkávací zkouška nového lágr platzu u Rybníka. První „velký“ tábor proběhl bez problému. Děti byly vrženy do víru westernového dobrodružství divokého západu. Nejlépe se se zvířeným prachem, bezcitnými bandity a kopyty koní, bušících nezvykle blízko obličeje, poprala skupina greenhornů vedených bratrem Cháčkem, který si vedl dokonce tak dobře, že mu byla nabídnuta odborná kovbojská stáž přímo v USA kterou celý rok (2022/23) podstupuje. U posledního táborového ohně se také udála v našem oddíle nevídaná věc. Bratr a vůdce Děda, zakladatel našeho oddílu si ulehčil od jednoho ze svých titulů a předal vedení bratru Bubuovi. Ještě jednou jménem všech vedoucích i dětí děkuji bratru zakladateli a exvůdci Dědovi za jeho obětavou činnost v Bílovicích.
2018/2019
Následující školní rok se dělo mnoho zajímavého. Autenticita mého vyprávění však může být narušena, protože jsem se tento rok na vedení oddílu nepodílel. Z barvitého líčení však vím, že jsme zaznamenali velikou křivdu na krajském kole Svojsíkova závodu, když nám (nevlastní:-()) bratři z Ochozského oddílu neprávem strhli dva body a znemožnili tak postup do celostátního kola. Tím byla vykopána válečná sekera a mezi oběma oddíly panuje dosud určitá kamarádská nevraživost.
Následoval tábor inspirovaný americkou mafií. Všem nástrahám gangsterského světa se nejlépe přizpůsobila družina dlouhoprstého bandity, bratra Einsteina, který „zajímavými“ finančními machinacemi zajistil své rodině úspěch a majetkovou stabilitu.
*Konec části „z doslechu“*
2019/2020
Neúprosným tempem se při svém vzpomínání řítím vstříc současnosti. To však nevyhnutelně znamená protnout nejtemnější období skautingu od pádu komunismu. Covid-19 do naší oddílové činnosti hodil něco, co bych popsal jako atomové vidle. Tvořit distanční program bylo psychicky velice náročné, protože mzdou každého vedoucího je spokojenost v očích svěřenců. No, asi není třeba dodávat, že přes voice chat nebo rozkostičkovanou kameru notebooku to moc dobře nefunguje. Nicméně nebylo zbytí, zakousli jsme se do toho, co nám osud nadělil a se ctí dokončili školní rok 2019/20.
Letní tábor byl navzdory pesimistickým názorům uskutečněn a podle mého zcela objektivního soudu, šlo o nejlepší tábor vůbec. Stali se z nás legionáři císařské armády Marka Aurelia. V podmaňování provincie Bohemia a boji proti barbarům se nejlépe osvědčila legie Bagetina pod vedením legáta Werdyho. To však možná vůbec není pravda. Historické prameny ve skutečnosti o pravém vítězi legionářského klání mlčí. Legie Bagetina a její Legatus legionis Wedry jsou jediné, o kterých se dochovaly záznamy, tzn. jediné, které si z pochopitelných důvodů pamatuju.
2020/2021
Iluze o rozsahu pandemie vytvořené během bezstarostného léta byla konfrontována s realitou a následně rozprášena chvíli po začátku školního roku. Celoroční lockdown uvedl náš oddíl do dlouhotrvající agónie. Částečnou náplastí na otevřené zlomenině vztahů mezi námi bylo spuštění společného Minecraft a Discord serveru. Na těchto platformách jsme spolu mohli komunikovat, hrát si a chodit na návštěvy do svých virtuálních domovů. Veliký dík proto patří bratru Pepušovi, který tyto akce z velké části inicioval a technicky garantoval.
Po „doklepání“ tohoto náročného období, během kterého musela být zrušena i velká akce oslavy deseti let založení našeho oddílu, jsme v létě vyrazili na tábor do severských zemí. Z dětí se stali drsní a krvelační Vikingové. V temné a nejisté době zmasakrovali svými sekerami každého kdo stál mezi nimi a poklady staré Británie. Nejvíce srdcí vykousl a krve svých nepřátel prolil kmen jarla Adry, který po obrácení se na víru v Boha sjednotil znesvářené kmeny a v monumentální krvavé bitvě slavně dobil a vypálil hradisko Lužánky i s jeho pohanskou posádkou.
2021/2022
Následující rok začal zvesela, protože se mohla uskutečnit odsunutá oslava teď již jedenáctých narozenin oddílu. V okrese jsme se družina Lososů umístila na prvním místě, vpodstatě už tradičně. Na opačné straně školního roku se konala jiná velká akce, a to první oddílová besídka. Obě události jsou pro svou vydařenost zapsány v naší kronice zlatým písmem. Pravděpodobně největším odkazem tohoto roku se ale stal film natočený, pro potřeby besídky, pod taktovkou nové posily vedení bratra Zkútra. Pokud jste film Skautská hlídka ještě neviděli, tak byste tuto chybu měli okamžitě napravit. Naleznete jej na YouTube i na Rajčeti. SKAUTSKÁ HLÍDKA
Při líčení okolností tábora, ve kterém jsme se s dětmi přesunuli do pravěku, se téměř dotýkáme současnosti. Odlehčený tábor, který byl plný opičích skřeků, primitivních nástrojů, a ještě primitivnějšího myšlení, všechny (aspoň teda doufám) bavil. Jako největší inteligent mezi primitivy se ukázal být bratr Jašík a jeho „Křupaví rožnění tučňáci“, kteří se dokázali nejpružněji přizpůsobit nižším životním nárokům a prokázali, že lidé a opice mají stále mnoho společného. Při posledním táborovém ohni se také udál již druhý rituál předání titulu vůdce oddílu. Bratr Bubu (jemuž touto formou převelice děkujeme) svěřil tuto zodpovědnou činnost bratru Mom
bratr Bageta