Antonín Benjamin Svojsík

Byl v pořadí druhým ze čtyř synů Antonína Svojsíka, okresního tajemníka ve Dvoře Králové, a jeho manželky Ludmily, rozené Havlíkové. Otce ztratil. Když mu byla tři léta a nejmladšímu bratru Gustavovi tři měsíce. Ovdovělá matka pobírala 72 krejcarů denní penze. A tak snadno pochopíme, že musel Toník a jeho bratři od mládí shánět krejcárky, aby zahnali bídu s nouzí. V roce 1888 vstupuje Svojsík jako primánek do smíchovského gymnázia, odkud přestupuje po absolvování kvarty na učitelský ústav, který ukončil maturitou s vyznamenáním v roce 1896. Učitelskou dráhu nastoupil na obecné škole ve Slivenci (dnes součást Prahy 5), kde působil 4 roky. Již jako klučík byl pohybově nadán, pěstoval sport, turistiku, chodil do Sokola, a proto nepřekvapí, že si svoji učitelskou aprobaci rozšířil o tělocvik, jemuž vyučoval od r. 1901 na žižkovské reálce a později na gymnáziu v Křemencově ulici v Praze. Byl odborně angažován v Sokole a ve svých 23 letech se stal náčelníkem Jungmannovy župy. Svojsík měl zvučný, kultivovaný hlas a jako člen Pěveckého učitelského kvarteta, přejmenovaného později na České pěvecké kvarteto, procestoval s ním mnoho zemí. V letech 1905/1906 podnikli dokonce cestu kolem světa. Antonín byl nejmladším členem kvarteta, a proto si k svému jménu přidal umělecké jméno Benjamin. Na svých cestách světem se zajímal o tělesnou výchovu, sport, o organizaci školství, a zejména o péči o děti a mládež v době mimo vyučování. S houževnatostí jemu vlastní ověřoval si únosnost doporučovaných doplňků tělocviku hned na jaře 1911 a na rozdíl od všech ostatních se rozhodl seznámit se s výsledky Baden Powellova pedagogického experimentu přímo v zemi jeho vzniku. A tak se vydal v létě téhož roku na studijní cestu po Anglii a severských evropských státech, odkud se vrátil nadšen a rozhodnut propagovat skauting i u nás.